Moje cesta

Životní cesta nebývá vždy zrovna lehká. Mívá v sobě odbočky a zákoutí.

Ve svém dětství jsem prožila řadu těžkých chvil v nemocnici a proležela kvůli nemoci doma v posteli.  Dobře tak rozumím lidem, co prožívají širokou škálu pocitů a bolestí. Člověk se někdy cítí opravdu bezmocný, na pokraji svých sil. Někdy i na hraně mezi životem a smrtí.

Za svůj další směr vývoje jsem si zvolila studium oboru  farmacie, která má v naší rodině širší tradici. Pětileté magisterské studium farmacie mi přineslo pohled a znalosti z oblasti klasické západní medicíny. Vybavilo mne řadou teoretických znalostí, rozsahem podobných studiu oboru všeobecného lékařství.

Během posledních ročníků studia jsem pochopila nekomplexnost a někdy také nelogičnost klasického západního medicínského přístupu,. Ten podle mě staví na mechanickém způsobu doporučování konkrétního „chemického“ léčiva. Ale mě byla od dětství  blízká říše bylin a rostlin. A tak jsem se zaměřila ve svém studiu na obor farmakognozie a fytoterapie. Tedy obory zkoumající účinky léčiv přírodního původu.

Po ukončení studií farmacie v roce 2010 následovalo období intenzivního sbírání zkušeností. Měla jsem velké štěstí, že jsem si mohla (během osmi let lékárenské praxe) vyzkoušet prakticky všechny pozice. Začínala jsem ještě za studií jako sanitárka (uklízečka ve zdravotnickém zařízení). Pak jsem si bohatě vyzkoušela náplň práce farmaceutické asistentky (včetně laboratorní práce, která je dnes v lékárnách velmi na ústupu). Jako lékárníkovi mi moje první vedoucí lékárny (už během prvního roku) svěřila některé své odpovědnosti. Praktickou práci vedoucího lékárníka jsem měla příležitost si od té doby vyzkoušet v několika dalších lékárnách, hlavně v těch menších, rodinných.

Získávala jsem tak zkušenosti nejen v řetězcových, komerčních lékárnách, ale také ve velké nemocniční lékárně. Dále v lékárnách rodinného typu s několika zaměstnanci. A v neposlední řadě i v lékárně takřka na vsi, kde celý provoz obstará jediný lékárník. Od zaměření klasické lékárnice jsem postupně přecházela na místa, kde jsem mohla svůj širší rozhled více uplatnit. Pomáhala jsem také uvádět do provozu přírodní a homeopatickou lékárnu ve větším krajském městě.

Právě homeopatie byla dalším oborem, ve kterém jsem po vysoké škole získala základní vzdělání.

Následovalo dlouhé období, kdy jsem vlastním samostudiem a díky své zvídavosti rozšiřovala svůj rozhled. Období, ve kterém jsem pochopila, že je třeba otvírat svou mysl a cítění k přirozenějším přístupům. Teprve v praxi mi došlo, že i vnímavý laik může někdy vědět více, než odborník. A dospěla jsem k náhledu, že někdy může být zdravotníkovo ego tak hrdé, že mu nakonec zcela uzavírá nové cesty k pochopení a poznání příčin daného stavu.

Má životní cesta mě (vlastně díky mým dřívějším zážitkům) dovedla k odbornému kurzu Hlubinné abreaktivní psychoterapie . Tam jsem v praxi mohla pochopit, jak funguje lidská psychika, paměť a příčiny traumat a obtíží.  Prakticky jsem na mnoha vyzkoušených situacích zjistila, jak lze uzdravit různá psychosomatická onemocnění. Jsem za tuto cestu velmi vděčná. Právě ona mi pomohla v uzdravení mých dlouholetých alergických potíží, osvobodila mě od mnoha starých postulátů a přesvědčení… a také jsem na ní poznala mého nynějšího manžela.

V letech následujících jsem byla přizvána k prestižní spoluúčasti na cyklu přednášek v rámci vzdělávání lékárníků v ČR (zaštítěném Českou lékárenskou komorou) s tématem fytoterapie v těhotenství. K tomuto tématu jsem mohla přispět i svojí odbornou publikací na toto téma Bezpečné užívání léčivých rostlin v těhotenství (nakladatelství Sluneční brána, Třebíč 2014).

V roce 2017 se má lékárenská cesta završila. Rozhodla jsem se věnovat se oblasti lidského přirozeného zdraví, nikoliv farmakologického potlačování nemocí. Poslední rok se aktivně a všestranně podílím na projektech a rozvoji malé české firmě, která uvádí na trh čisté potraviny a doplňky zdraví v jejich ověřené ryzí přirozené formě. Je to pro mě velká zkušenost, nahlédnout celý obor „zdraví“ z druhé strany. Pohybuji se zde v komunitě lidí, vyznávající zdravý životní styl. Spousta z nich jsou vegani nebo vitariáni. Vyznávají svoji filozofii odpovědného přístupu ke svému zdraví i k přírodě. Jsou to lidé, kteří pracují nejen na tom, aby nebyli sami nemocní, ale aby jim v jejich tělesnu a psychice bylo dobře. Řada z nich odbornému zdravotníkovi na základě určitých osobních zkušenosti příliš nedůvěřuje, protože to neodpovídá jim samým.

A právě tento svět plný rozporů mě přivedl k dalšímu intenzivní práci, hledání a nalézání odpovědí. S velikým překvapením jsem zjistila, že informace, které několik let složitě dohledávám, shrnuje celý vědní obor a to nutraceutika. Věnuje se informacím o zdravotním přínosu a prospěchu potravin. Jednoduše říká, jak se lze léčit skrze přirozenou stravu.

Můj cyklus poznání a prohlubování v jedné oblasti je tím pro mne pomyslně uzavřen. Cítím, že je čas dělit se o své poznatky s dalšími lidmi. Především v odborné zdravotnické sféře tyto znalosti citelně chybí. To bylo pro mě hlavním impulzem založit a rozvinout nový projekt. Díky němu již brzy najdete v lékárnách nejen „klasické“ farmaceuty, ale také lékárníky–specialisty na přirozené cesty léčení.

Tímto má cesta aktivity a seberozvoje rozhodně nekončí. Nemám v úmyslu „hodit si nohy na stůl“ a nechat jen věci jít. Naopak se těším na nové poznatky a zkušenosti. Chystám se vykročit dosud neprobádaným směrem. A to s sebou nese i veliké dobrodružství.