Desítky let spoléháme na antibiotika. Nasazujeme je pro jistotu. Nasazujeme je, i když jen spěcháme zpátky do práce.
Tak často, že bakterie nutíme, aby byly vynalézavější. A tak získaly odolnost. Tyhle odolné kmeny se z nemocničních prostředí rozšířily i na dětská hřiště a do školek.
Zvykli jsme si na léky přinášející okamžitou úlevu. Jenže ty kapky na rýmu a spreje na bolest v krku i jsou tak rychlé mimo jiné proto, že zastaví jedinou samočistící schopnost dýchacích cest – řasinky.
- Nevratné poškození: konzervant některých nosních kapek benzalkonium chlorid, a dezinfekce do úst hexetidin, chlorhexidin ničí nenávratně buněčné membrány buněk.
- Vratný útlum: Běžné spreje na uvolnění ucpaného nosu sliznici splasknou, ale ztratí přísun krve a kyslíku. Buňkám dojde energie a řasinky se zastaví.
Zastavení řasinek znamená jediné – cizorodé látky se přestanou odplavovat. Hlen zůstává na místě a vytváří neproniknutelný biofilm, ve kterém bakterie bezpečně přežívají.
Některé infekce po sobě nechávají v dýchacích cestách spáleniště. Zdevastovaná sliznice s odhalenými nervy reaguje na každý nádech. Na tenhle stav běžný sirup nemá jak fungovat.
